pohoří Rodna / Munţii Rodnei
Text a foto: Jiří Jakubínský
Jde o nejvyšší pohoří v severní části Rumunska, které spolu se sousedním Maramurešem tvoří výrazný horský předěl mezi ukrajinskou a rumunskou částí Karpatského horstva. Jak Maramureš, tak Rodna jsou tvořeny výraznou horskou soustavou protaženou ve východozápadním směru, dosahující délky téměř 50 km. Typickým znakem rodenského pohoří jsou strmá severní údolí s
hlubokými kotly, často modelovaná ledovcovou činností a poněkud pozvolnější, jižní údolí s vyvinutou říční sítí. Dalším pozůstatkem zalednění je množství ledovcových jezer – největším z nich je jezero Lala Mare o rozloze cca 0,56 ha. Nejvyšším bodem pohoří je 2303 m vysoký Pietrosul Rodnei s ruinou automatické meteorologické stanice na vrcholu a ještě dalších 5
rodenských vrcholů dosahuje výšky 2200 m n.m. Průměrná roční teplota vzduchu v podhůří Rodny se pohybuje mezi 6-7°C. Dalším specifikem horstva je přítomnost velkého množství minerálních pramenů, zejména na jižní straně pohoří. Při výstupu na hlavní hřeben můžeme pozorovat velmi dobře vymezené jednotlivé vegetační stupně, od dubového pásma až po vegetační formace kosodřeviny a drobných, zakrslých jalovců, přecházejících ve skalní sutě v nejvyšších partiích. Místy jsou hranice jednotlivých pásem výrazně modifikovány intenzivním pastevectvím ovcí, které jejich rozmístění narušuje. V těžko přístupných partiích hor doposud z šelem žije například rys, vlk či medvěd hnědý, shledání s nimi je však velmi nepravděpodobné, pro větší skupiny turistů prakticky vyloučené. Jejich opatrnost a ostražitost je mimo jiné dána také celkem nízkou návštěvností Rodny, která například v porovnání s nejvyšším rumunským pohořím Fagaraš nebo nedalekými ukrajinskými Karpaty je téměř zanedbatelná. Obecně lze však říci, že Rodna případným návštěvníkům, kteří vědí, co mají očekávat, nabízí i přes svou odlehlost poměrně kvalitní zázemí. Mám na mysli například některé značené turistické stezky, které se sice občas ztrácejí a najít správnou cestu při stoupání hustým lesem je trochu oříšek, nicméně už přítomnost těch barevných skvrn na skalách a několika zarezlých ukazatelů vzdorujících větru, dešti v odlehlých, rodenských sedlech je jistě potěšující. Dalším nesporným krokem vpřed je fungování jakési místní horské služby (Salvamont), která má své sídlo přímo v sedle pod Vf. Ineu, nedaleko vsi Valea Vinului.

Zde je k dispozici barevná mapa pohoří Rodna v měřítku 1: 380 000.

